Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2023

 

 

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2022/2023 v Čechách, výhled do jara 2024  

Pěstitelský ročník 2022/2023 byl na území republiky celkově teplotně nadnormální (celorepublikově +1,1° C*) a srážkově podnormální. (celorepublikově -6,32 mm*). Pokud se týká rozložení srážek, vlhčí období jsme zaznamenali koncem října a v listopadu a dále na jaře v dubnu a na začátku května. Vysoké srážky spadly hlavně v dubnu, kdy byl dosaženo téměř 154 % dlouhodobého normálu.  Z hlediska teplot bylo chladné pouze září 2022, duben a květen 2023.

Vliv počasí na porosty:

Loňské velmi vlhké září způsobilo oddálení termínů setí, ale dostatek vláhy v půdě a teplejší dny v říjnu podpořily velmi rychlé vzcházení a zapojení porostů. Celkově vstupovaly ozimé obiloviny i řepky do zimy ve velmi dobré kondici a ve vývojových fázích, které jsou dlouhodobě obvyklé. Zima byla teplá, bez zámrazu půdy a v pěstitelských oblastech ozimy prakticky celou zimu vegetovaly. Paradoxně citelnější teplotní propad přišel před vánocemi, v prosinci 2022, kdy jsme zaznamenali i cca týdenní sněhovou pokrývku. Jaro se otevřelo velmi brzy, ji ž v druhé polovině února. Stav ozimých porostů byl velmi dobrý a také jařiny se podařilo zasít včas. Další vývoj porostů byl však zpomalen studeným dubnem. Zima a mokré pozemky komplikovaly i ošetřování a přihnojování porostů v nejdůležitějším jarním období, v podstatě do konce května. Bohužel v červnu a červenci zavládlo sucho, které negativně ovlivnilo okopaniny: brambory, cukrovku a kukuřice.

 

Ochrana v hlavních plodinách, řepce ozimé a obilninách

Řepka ozimá

Na podzim loňského roku byly řepky velmi časně, již koncem srpna a začátkem září, napadeny dřepčíky (Phyllotreta i Chrysocephalla). I přes vlhký průběh září se tito škůdci a dále i mšice zelná (Brevicoryne brassicae) udrželi v porostech až do poloviny října a mnohde nestačily ani 2 insekticidní ošetření. Na rozdíl od běžných ročníků bylo monitorováno podzimní časné a silnější napadení fomovou hnilobou (Leptosphaeria maculans), a to až v 75 % ploch.  Navzdory celkově vyššímu napadení škůdci a chorobami, přezimovaly řepky díky teplé zimě velmi dobře. Omrzlé byly pouze listy, rostliny však rychle regenerovaly. Teplý průběh zimy s sebou přinesl i časný nálet stonkovými krytonosci, krytonoscem řepkovým a čtyřzubým (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadriens).  První výskyty jsme zaznamenali již v průběhu ledna, ale významnější vyšší nálet (s překročením kritckého čísla) byl zachycen na řadě monitorovaných stanovišť 22. února 2023. Následný chladnější vývoj počasí způsobil zpomalení vývoje stonkových krytonosců a signalizace k ošetření byla vydána až o měsíc později. Podobně se projevoval v porostu blýskáček řepkový (Melighetes aeneus). Přes velmi časný výskyt okolo 20. března došlo studeným počasím k jeho redukci a signalizace k jeho ošetření byla vydána až 19. dubna. Celkově byl výskyt blýskáčka řepkového spíše průměrný, ale byly lokality, kde byl zjišťován vysoce nadprůměrně a jeho napadení dva až tři krát převyšovalo kritické číslo.

Šešuloví škůdci, krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) se již třetím rokem po sobě vyskytovali v nižší míře. Důvodem bylo chladné počasí, silnější srážky a také vítr od konce dubna do 3. dekády května. Bejlomorka kapustová byla zjišťována lokálně silněji (Chrudimsko, Českolipsko) až při dokvétání řepek. Škody způsobené šešulovými škůdci tak byly letos slabé.

Opakem jsou choroby. Napadení fómovou hnilobou z podzimu ještě zesílilo po časných jarních srážkách, a ačkoliv byl červen suchý, poškození rostlin touto chorobou bylo při sklizni středně vysoké až vysoké. Také škodlivý výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum), který byl prognózován začátkem května (signalizace k ošetření vydána 10. 5.2023) mohl způsobit částečný propad na výnosech.  Proti této chorobě se však provádělo plošné fungicidní ošetření, a tak byla škodlivost potlačena.

 

Výhled pro rok 2024

I přes suché počasí v září 2023 řepka intenzivně roste, zvláště dříve seté porosty, které mají hlubší kořen a dosahují do vlhčí půdy. Část řepek (cca 15 %) tak začíná i přes morforegulační zásahy přerůstat. Důvodem jsou vysoké nejen denní, ale i noční teploty v průběhu září.

Pokud se týká zdravotního stavu, teplo a sucho vyhovovalo škůdcům, zejména dřepčíku olejkovému (Psylliodes chrysocephala). Tento škůdce byl monitorován v řepkách začátkem září, signalizace k ošetření byla vydána 13. září a většinově se podařilo (na rozdíl od loňského roku) tohoto škůdce potlačit.  Dalším četným škůdcem byly mšice, tento rok podobně jako loni s vyšším výskytem mšice zelné (Brevicoryne brassicae).

Fomová hniloba a další choroby se vyskytovaly tento podzim z důvodu suchého počasí ve slabé míře až do doby psaní článku (začátek října).

 

Pšenice ozimá

Pšenice byly později zaseté a při listopadové inventarizaci byly vývojově mírně opožděné proti běžným ročníkům. Porosty však byly celkově zdravé, pouze se slabším výskytem braničnatky pšeničné ve vývojově časnějších a odnožených porostech. Pšenice přezimovaly dobře a do jara vstupovaly ve velmi dobré kondici.   

Choroby pat stébel Vzhledem k vlhkému a studenému průběhu dubna byla vydána prognóza škodlivého výskytu stéblolamu. Při rozboru vzorků z monitorovaných stanovišť i z diagnostických seminářů byl potvrzen pravý stéblolam ((patogen Oculimacula yallundae) ve 25 % vzorků a fusaria v 90 % vzorků. Ani v tomto roce nebyl vliv odrůdy, zpracování půdy a předplodin na pozorovacích stanovišťích průkazný. Naopak významný vliv mělo množství srážek, které spadlo v dané lokalitě a dále vývojové fáze porostu. Vyšší napadení bylo jednoznačně zjišťováno u pšenic ve vyšší vývojové fázi.

Listové choroby Podobně jako v předchozím roce byla nejčetnější chorobou od začátku jara až do června braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola). Při pravidelném týdenním monitoringu byla zjišťována v 80 %- 90 % porostů pšenic. V průběhu dubna obsazovala do 5% listové plochy spodních pater, v průběhu května však rostlo její napadení až na 16 % povrchu horních listů, což již mohlo způsobit propad v asimilaci a výnosu.  Padlí travní (Blumeria graminis) bylo letos zaznamenáváno v Čechách v nízké intenzitě a s výjimkou začátku května,  nepřekročila četnost jeho napadením 25 % porostů a 4 % listové plochy.  Braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum), byla monitorována v pšenicích od konce května, byla zjišťována v cca 1/3 ploch, v intenzitě napadení do 10 % pokrytí listové plochy. Rok 2023 byl již třetím rokem s lokálně vysokým napadením rzí plevovou (Puccinia striiformis). Tato choroba se začala objevovat v citlivých odrůdách již v dubnu a její výskyt kulminoval v květnu. Velmi rychle obsazovala nižší i vyšší listová patra a při absenci nebo pozdě provedeném fungicidním zásahu způsobovala destrukcei listové plochy a ztráty na výnosu. Helmintosporiová skvrnitost (Drechslera tritici repentis) neměla podobně jako v loňském roce dostatek tepla pro svoje šíření v květnu a ani v červnu se neprosazovala v porostech a nezpůsobila hospodářské škody. 

Klasové choroby Ačkoliv větší polovina pšenic kvetla, v době, kdy bylo vlhko a teploty okolo 20 °C, následné velmi teplé a suché počasí (meteostanice Kluky od 10. 6. do 30.6.2023 zaznamenala pouze 13 mm srážek) nepřálo klasovým fuzariím a celkový výskyt tak byl v letošním roce nižší. 

 

Ječmen ozimý

Ozimé ječmeny vzcházely na podzim 2022 pomaleji, ale po teplých říjnových dnech vyrovnávaly zpoždění a při jarní inventarizaci byly vegetačně v normálu a ve velmi dobré kondici. Z hlediska zdravotního stavu byla již na podzim ve 2/3 ploch na listech přítomna hnědá skvrnitost (Helmintosporium teres).  Od poloviny dubna do koce května byla monitorována téměř ve 100 % ploch, pouze intenzita napadení se lišila. Stoupala od poloviny dubna a vrcholila v první dekádě května, kdy obsazovala až 13 % povrchu listů. Poté docházelo k postupnému poklesu.  Podobný průběh měla na jaře i rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis). Ačkoliv byla monitorována méně četně než hnědá skvrnitost (1/4 ploch), intenzita poškození listové plochy dosahovala až 15 % a mohla způsobit lokální škody.  Padlí travní se vyskytovala slabě a nemělo v tomto roce v Čechách  hospopdářsky významný vliv, stejně tak jako ramulariová skvrnitost (Ramularia collo cyqni).

 

Výhled ozimých obilovin pro rok 2024 

Podobně jako loni bylo zaseto do první dekády října 2023 pouze část ozimů. Důvody opožděného setí byly odlišné od loňského roku. Byly to hlavně zpožděné dodávky osiv a přesušené pozemky, které neumožnily dřívější zasetí (přesněji zasetí v technologických termínech setí pro danou oblast). Ozimý ječmen se podařilo v převážné většině zasít do začátku října a asi 40-50 % ploch ozimé pšenice se podařilo zasít rovněž v září. Tyto včas zaseté plochy raných pšenic a ozimých ječmenů byly začátkem října napadeny silněji křískem polním (Psammottetix alienus), který přenáší virové onemocnění BYDV (žlutou zakrslost ječmenů) a WDV (virovou zakrslost pšenic. O intenzitě poškození virovými chorobami se však bude rozhodovat až v dalším průběhu podzimu.

 

Jarní obilniny

Počáteční vývoj jarních obilovin byl dobrý, protože využily půdní vláhy z dubna a díky nižším teplotám v dubnu a v první polovině května i dobře odnožily. Hnědá skvrnitost byla hlavní chorobou jarních ječmenů. Byla monitorována od začátku května postupně ve více než 90 % ploch, ale v nízké intenzitě do 5 % pokrytí listové plochy. Od června, kdy převládlo suché a teplé počasí došlo nejen ke snížení napadení chorobami, ale bohužel také k zasychání porostů, předčasnému dozrávání a ke ztrátám na výnosech způsobených suchem.

 

Škůdci obilnin v roce 2023

Hospodářsky významnými škůdci byly na jaře tohoto roku pouze larvy kohoutka modrého a černého (Oulema galleciana, Oulema melanopus). Nejprve byly zjišťovány v ozimých ječmenech a pšenicích v průběhu května, ale chladnější teploty a místy silnější srážky zpomalovaly a redukovaly jejich vývoj. Nejvyšší napadení tak bylo monitorováno až v polovině června v jařinách, kdy byla vydána po splnění kritických čísel signalizace k ošetření. Touto dobou bylo zjištěno poškození listové plochy až v 65 % jařin.

Ostatní škůdci nezpůsobili v obilninách hospodářsky významné škody.

Závěr  

Pěstitelský ročník 2022/2023 byl ovlivněn kromě vysokými vstupními náklady a nízkými výkupními cenami komodit také rozmary počasí, které je možné shrnout do 4 částí:               

1) vlhké a chladné září 2022 způsobilo komplikace pro základní i předseťovou přípravu půdy a oddálilo setí

2) studený a mokrý duben a začátek května – nejdůležitější měsíce pro jarní zemědělské práce- komplikovaly veškeré práce od přípravy půdy a setí jařin až po přihnojování a ochranné zásahy u všech plodin. Podmáčené pozemky, celodenní vítr a nízké teploty včetně ranních mrazíků zpožďovaly většinu zásahů.

3) suchá druhá polovina května a červen – sucho způsobilo zasychání porostů zejména jařin a okopanin

4) srážky v druhé polovině července-srážek často jednorázově vysokých jsem se dočkali až koncem července, kdy byly zahájeny hlavní žně. Musely být odkládány termíny sklizně, sklizené zrno bylo vlhké a stoupaly náklady na jeho dosoušení a dále klesala kvalita zrna, hlavně dusíkatých látek.

Výše uvedené body nejsou „odstavec nářků“ ale stručně vyjádřená naměřená fakta. Pokud se týká vlastních chorob a škůdců, nejdůležitějšími ošetření u řepky to byla tentokráte redukce dřepčíků a zásah proti fómě na podzim loňského roku a jarní aplikace proti stonkovým krytonoscům, blýskáčku řepkovému, a také proti hlízence obecné. U pšenice ozimé přispěla k vyšším výnosům ochrana proti chorobám pat stébel, braničnatce pšeničné a rzi plevové u citlivých odrůd. U ozimého ječmene byla důležitá ochrana proti chorobám pat stébel, hnědé skvrnitosti a lokálně rhynchoporiové skvrnitosti. U jařin byl potřebný zásah proti larvám kohoutků.

 V neustálé variabilitě měnícího se klimatu i společenských změn a tlaků na snížení vstupů do zemědělství stoupá a bude stoupat role monitoringu chorob a škůdců zemědělských plodin.

Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2022/2023 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 75 místech v Čechách (viz přiložená mapka) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

  *Upozornění: údaje o teplotách a srážkách jsou převzata z oficiálních dat ČHMÚ, který má síť stanic po celém území republiky. V této síti měřících stanic jsou zahrnuty i lokality jako Pec pod Sněžkou a Churáňov. Pro zemědělské oblasti je tak pravděpodobně bližší údaj z automatické meteostanice v Klukách, kde byla zaznamenána teplota v hospodářském roce 2022/2023 o 1,41 ° C vyšší a chybělo 67 mm srážek proti dlouhodobému normálu.