Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2022

26. 01. 2023 Ing. Milena Bernardová Informační rubrika 303x

 

 

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2021/2022 v Čechách, výhled do jara 2023  

   Pěstitelský ročník 2021/2022 byl na území republiky teplotně nadnormální, s výjimkou chladného října a dubna. Pokud se týká srážek, lze toto období zjednodušeně rozdělit na 2 části: srážkově podnormální srpen 2021 až květen 2022 a naopak srážkově nadnormální červen a srpen 2022. Vysoké srážky spadly hlavně v červnu, kdy bylo dosaženo 121 % dlouhodobého normálu, dále v srpnu a pokračovaly v září 2022.  

Vliv počasí na porosty:

   Loňský teplý a suchý podzim 2021 způsobil pozdní setí ozimých obilovin, ať již z důvodu pozdních dodávek osiv nebo obtížnou předseťovou přípravou přeschlé půdy. Následně vzcházely porosty obilovin i řepky velmi pomalu a celkově vstupovaly do zimy se zpožděním a v nižších vývojových fázích, než je obvyklé. Díky teplé zimě však nedošlo v pěstitelských oblastech k zámrazu půdy a ozimy prakticky celou zimu vegetovaly a doháněly vývojové zpoždění. Jarní stav ozimých porostů byl velmi dobrý a jařiny se podařilo zasít včas. Následné srážkově bohatší období od května bylo příznivé nejen pro obiloviny a řepku ale i pro okopaniny. Bohužel vydatné deště koncem června a v červenci způsobily na řadě lokalit problémy při polních pracích i žních. Nadnormální srážky pokračovaly i v září 2022 a v důsledku toho se opožďovalo setí ozimých zásevů pro rok 2023.

 

Ochrana v hlavních plodinách, řepce ozimé a obilninách

Řepka ozimá

   Na podzim loňského roku byly řepky-kromě výše popsaného vývojového zpoždění-významně poškozovány škůdci. V teplém a suchém počasí se dařilo nejen dřepčíkům (Phyllotreta), ale také mšicím (Aphis spp.), osenici polní (Agrotis segetum) a pilatce řepkové (Athalia rosae). Ačkoliv byly řepky v suchém počasí napadeny chorobami pouze ojediněle, škůdci způsobily celkově podprůměrný zdravotní stav a byly opodstatněné obavy o dobré přezimování. Obavy se naštěstí nenaplnily díky mírné zimě. Nejnižší teploty padaly pouze k -8°C (respektive k -10°C) a to pouze krátkodobě. Přestože nedošlo k vymrznutí řepek, velká část trpěla v březnu nedostatkem vláhy a měla sníženou vitalitu. V tomto celkově horším kondičním stavu byly porosty napadeny stonkovými krytonosci. Významnější výskyty krytonosce řepkového a čtyřzubého (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadriens) jsme zaznamenali v polovině března, hlavní nálet ale přišel koncem března. Na absolutní většině pozorovacích stanovišť byla významně překročena kritická čísla tohoto škůdce a bylo nutné provést insekticidní zásah. Také blýskáček řepkový (Melighetes aeneus) byl letos škůdcem, který si zasluhoval naši pozornost. Koncem dubna přišla silnější náletová vlna v době, kdy ještě řepky nekvetly, a tudíž škodlivost blýskáčka řepkového byla vyšší a zásah proti němu odborně i ekonomicky opodstatněný. Šešuloví škůdci, krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) se v letošním roce -podobně jako v loňském- vyskytovali v nižší míře. V porostech byli monitorováni v průběhu května, tj. ve ztížených podmínkách chladného a deštivého počasí. Bejlomorka kapustová byla zjišťována lokálně silněji a bylo potřebné insekticidní ošetření alespoň okrajů polí.

   Choroby řepky byly zaznamenávány na podzim 2021 a v první polovině jara 2022 minimálně. Po zlomu počasí v průběhu května, byl prognózován škodlivý výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Její skutečný výskyt v porostech byl střední až vyšší. K silnému ataku nedošlo částečně z důvodu nižších teplot po optickém objevení se příznaků v porostech a částečně z důvodu intenzivních fungicidních ošetření. Fomová hniloba (Leptosphaeria maculans) byla zjišťována v řepkách slabě i na jaře a v průběhu května. Její příznaky na stonkách a korkovatění krčků se objevily až v průběhu června. Pozdní nástup této choroby nepřinesl hospodářsky významné škody. Stranou zájmu zůstalo verticiliové vadnutí, které bylo zjišťováno ve větší míře až před sklizní a mohlo způsobit ve vlhkých podmínkách pozdního jara až začátku léta hospodářsky významné škody. Bohužel pro tuto chorobu není známá jednotná metodika průzkumu, hodnocení ani kritické číslo napadení.

Výhled pro rok 2023

   Nejlepší kondici mají řepky seté mezi 10.-25. srpnem 2022. Porosty seté předčasně na začátku srpna jsou „přerostlé“ s nadměrným množstvím velké listové plochy. Protože byly 2 a vícekrát morforegulované, a v září byly nízké teploty, nedochází zatím k vytahování krčků. Později seté plochy jsou naopak málo zapojené s malými drobnými rostlinami. Pokud se týká zdravotního stavu, hlavním problémem tohoto podzimu byly opět dřepčíci, zvláště dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala). Tento škůdce byl monitorován v řepkách již na přelomu srpna a září a přes intenzivní insekticidní ochranu, mokro a nízké teploty byl v porostech aktivní až do doby psaní tohoto článku (polovina října). Dalším četným škůdcem byly mšice, tento rok s vyšším zastoupením mšice zelné (Brevicoryne brassicae). Vlhké a chladné počasí zamezilo vytvoření velkých kolonií mšic, byla napadena 1/3 ploch s létavkami a menšími koloniemi. Na rozdíl od dvou předchozích podzimů byla letos zjišťována již koncem září a začátkem října ve 30 % porostů fomová hniloba a to po zapojení časněji setých řepek.

 

Pšenice ozimá

   Do první dekády října 2021 byla zaseta pouze polovina pšenic. Ještě při listopadové inventarizaci byly pšenice vývojově opožděné proti běžným ročníkům, a to z důvodu suchého září i října a chladných teplot v říjnu s četnými nočními mrazíky. Porosty byly celkově zdravé, se slabším výskytem padlí travního v cca 10 % ploch. Pšenice přezimovaly bez problémů, do jara vstupovaly ve velmi dobré kondici. Od začátku jara až do dozrávání byla monitorována v 80 %- 90 % porostů pšenic braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola) a ve 25 % -33 % ploch pšenic padlí travní (Blumeria graminis). Intenzita jejich napadením ale byla slabší a pohybovala se převážně do 5 % poškozené listové plochy. Tyto dvě choroby se vyskytovaly ve vyšší frekvenci a malé intenzitě. Naopak braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum), která začala poškozovat pšenice od první polovině června, byla zjišťována v cca 1/3 ploch, ale v intenzitě napadení často 10 % pokrytí listové plochy i vyšší. Helmintosporiová skvrnitost (Drechslera tritici repentis) neměla dostatek tepla pro svoje šíření v květnu a ani v červnu se neprosazovala v porostech ve vyšších četnosti nebo intenzitě. Naopak po několika létech vzrostlo napadení rzí plevovou (Puccinia striiformis). Této chorobě vyhovovaly nižší květnové teploty a vlhko a v citlivých odrůdách destruovala rychle nižší listová patra a při absenci fungicidní ochrany i horní listová patra. V takových porostech došlo k průkaznému snížení výnosu.

   Choroby pat stébel  Na rozdíl od 2 předchozích „covidových lock downů“ letos na jaře proběhly jak diagnostické semináře, tak odběr a rozbor vzorků monitorovaných stanovišť.  Pravý stéblolam (patogen Oculimacula yallundae) byl potvrzen ve 14 % vzorků a fusaria v téměř 98 % vzorků z monitorovaných stanovišť. Vyšší napadení bylo pouze lokální v jižní části Středních Čech.  Vliv odrůdy, zpracování půdy a předplodin nebyl v tomto roce na pozorovacích stanovišťích průkazný.

   Klasové choroby Téměř 2/3 ozimých pšenic procházelo citlivou vývojovou fází první poloviny kvetení v době 6.-8. června, kdy byly vhodné podmínky pro vstup infekce fuzarií do klasů-vlhko, mírně teplo a nižší sluneční svit. Napadení před sklizní již nebylo prováděno, větší část pšenic byla fungicidně ošetřena, ale i tak je odhad středního napadení klasů fuzarii.

 

Ječmen ozimý

   Ozimé ječmeny vzcházely na podzim 2021 pomaleji a při teplých říjnových dnech byly napadány křísy. Ačkoliv byly porosty-podobně jako pšenice-na podzim vývojově zpožděné, při jarní inventarizaci koncem března dosahovaly fáze plného odnožování až začátku sloupkování. To dokládá, že přes zimu 2021-2022 došlo k setření vývojového zpoždění. Zdravotní stav byl ve většině porostů celou dobu vegetace velmi dobrý. Ačkoliv byla na listech přítomna hnědá skvrnitost (Helmintosporium teres) od časného jara až do sklizně, zůstávala na spodních patrech v malé intenzitě napadení (převážně 1-2 %). Slabě se vyskytovalo i padlí travní. Pouze v jihozápadních Čechách napadala citlivé odrůdy v průběhu května rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis). Jedinou závažnější chorobou v ozimém ječmeni tak byla pouze ramulariová skvrnitost (Ramularia collo cyqni). Ta začala atakovat listovou plochu v druhé polovině května, koncem května byla monitorována již v ¼ ploch. Díky nižším teplotám a nižšímu slunečnímu svitu v této době však nezpůsobila tak silné poškození listové plochy jako v minulém roce.

 

Výhled ozimých obilovin pro rok 2023   

   Již vícekrát zmiňované mokré a chladné září 2022 komplikovalo přípravu půdy pro setí i vlastní setí ozimých obilovin. Ozimý ječmen se podařilo v převážné většině zasít do začátku října, jeho vzcházení, a hlavně vývoj však byl velmi rozdílný. Asi 20 % ploch ozimé pšenice se podařilo zasít rovněž v září, a vývojem se přibližovaly ozimým ječmenům. Tyto včas zaseté plochy raných pšenic a ozimých ječmenů byly začátkem října napadeny silněji křískem polním (Psammottetix alienus), který přenáší virové onemocnění BYDV (žlutou zakrslost ječmenů) a WDV (virovou zakrslost pšenic). Protože pozemky byly podmáčené a vstup aplikační techniky na ně byl problematický i proto, že pracovní a technická síla byla soustředěna na zasetí, zůstala v kritickou dobu prvního až druhého pravého listu velká část raných obilovin insekticidně neošetřená. Hrozí tak vyšší napadení virovými chorobami, který se projeví až na jaře 2023.

 

Jarní obilniny

   U jarních obilovin nedocházelo ve vlhkém květnu a červnu k zasychání jako v předešlých 2 letech. Celkový zdravotní stav byl velmi dobrý a ačkoliv byla – podobně jako u ozimého ječmene- od začátku odnožování do dozrávání- zjišťována četně hnědá skvrnitost, intenzita jejím napadením byla slabá, stejně tak jako ostatními chorobami.

 

Škůdci obilnin v roce 2022                                                                                                                       a  

   Chladnější a vlhké počasí, které převládlo od května 2022, nepřálo většímu rozmnožení škůdců. Hospodářsky významně škodlivé byly pouze larvy kohoutka modrého a černého (Oulema galleciana, Oulema melanopus), proti kterým bylo potřebné zasahovat hlavně v teplejších oblastech. V jarních obilovinách byl výskyt larev celkově významně vyšší než v ozimých pšenicích.Ostatní škůdci nezpůsobili v obilninách hospodářsky významné škody,                                                                                                                       

 

Závěr

   Pěstitelský ročník 2021/2022 byl obtížný zejména kvůli nevyrovnanému rozdělení srážek. Zjednodušeně řečeno nejprve trápilo zemědělce sucho (hlavně při setí a po zasetí) a poté mokro (zvláště při sklizni). Také těžká společenská situace ovlivněná Covidem-19 a válkou na Ukrajině dopadla na pěstitele zpomalením a výpadky logistiky a celkovým zdražováním vstupů do zemědělství.

   Jaké byly klíčové zásahy, které přispěly k dobrému zvládnutí chorob a škůdců a tím i k vyšším výnosům?

   U řepky ozimé bylo důležité ošetření proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému. Dále to byl zásah proti hlízence obecné a v ideálním případě i další fungicidní aplikace proti verticiliovému vadnutí. U pšenice ozimé přispěla k vyšším výnosům ochrana proti rzi plevové u citlivých odrůd. Lokálně pak velmi pomohlo (zejména kvalitě sklizeného zrna) ošetření proti klasovým chorobám. U ozimého ječmene byla důležitá ochrana proti ramulariové skvrnitosti.

   Je možné konstatovat, že celkové změny klimatu i krátkodobé výkyvy počasí, které mají vliv na výskyt chorob a škůdců, se staly součástí našeho života. Současně sílí snaha společnosti snížit používání pesticidů. Za těchto podmínek roste význam monitoringu chorob a škůdců a objektivní určování jejich škodlivosti.

   Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2021/2022 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 80 místech v Čechách v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

 

Aktuality

25. 08. 2023

Nabídka práce

Hledáme spolupracovníka na pozici technik. Nástup možný ihned. Bližší informace zde. »Více zde

26. 01. 2023

Polní dny 2023

Zveme Vás na tradiční polní dny:   15. 6. 2023 - Polní den Poříčí nad Sázavou - zahájení v restauraci Pyšelka v... »Více zde

Důležité informace